V databázi je uvedeno 39 jezů


Databáze jezů, u kterých má výroba energie nepřiměřený negativní dopad na ekologii a rekreační využití.

Výběr jezu


Podpořte nás


Partneři


Projekt podporuje

Proč jsou jezy suché?


Na vodáckých trasách se pod jezy objevují suchá místa, která se musí často a velmi daleko přenášet. Lidé se obvykle domnívají, že na vině je dlouhodobé sucho, ale ve skutečnosti situace vzniká tím, že je voda odvedena do elektráren. Pod jezem pak není i třeba několik stovek metrů voda, než se opět z elektrárny vrátí do řeky.

Jeden jez ovlivní desetitisíce lidí

Vodáci jsou tak nuceni v zájmu zelené energie jít pěšky řekou a ničit své lodě v šutrovištích pod jezy. „Často se na řekách setkáváme s tím, že přijedete k jezu, kde je vybudována sportovní propust pro vodáky. Jenže ta je buď zcela zahrazena nebo v ní není žádná voda. Všechna je totiž nasměrována do elektrárny. Vodák je tedy donucen jez přenést a pokračovat pěšky i s lodí a veškerým vybavením tak daleko, než se opět připojí náhon z elektrárny, “ popisuje obvyklou situace na řekách Petr Ptáček, majitel Vodácké školy záchrany (VŠZ) a vodáckého webu raft.cz. „Kvůli jedné elektrárně tak musí úsek pod jezem na frekventovaných řekách přenášet desetitisíce lidí,“ upřesňuje Petr Ptáček. Elektráren (MVE), které jsou na turistických řekách, je zhruba do 200 a některé z nich pravděpodobně nedodržují minimální zůstatkový průtok přes jez. Vodní zákon přitom definuje obecné nakládání s povrchovými vodami, kde suchou řekou není dodržen veřejný zájem (obnova a provoz vodních cest). Na vodu totiž mají právo i vodáci a to §2, odst. 9 Vodního zákona: Nakládání s povrchovými vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k PLAVBĚ nebo k plavení dřeva, k chovu ryb … Praxe je ale jiná. Více na Současnost vodního práva.

Vodácký obrat dosahuje přes 1 mld., obrat elektráren je zanedbatelný

„Vodácký sport je v naší republice hodně rozšířený. Na základě údajů od půjčoven jsme spočítali, že se tomuto sportu věnuje až 670 000 lidí ročně. Obrat z vodáckého sportu je přes 1,3 mld Kč, zatímco obrat MVE v době, kdy jsou přes léto na vodě vodáci, je zanedbatelný,“ doplňuje Pavel Šálek z Českého svazu kanoistů (ČSK VT). „Vodní turistika už dávno není jen zábavou několika lidí, ale živí podstatně víc podnikatelů, než-li MVE - půjčovny, cestovní kanceláře, kempy, restaurace, výrobci vodáckých potřeb. Jsem přesvědčen, že jedno podnikání na řece nesmí likvidovat druhé. Podívejte se třeba v létě na Sázavu, na doslova davy lidí, kteří musí brodit úsek Kaňov - Pěnkava kvůli tomu, že prostě pod Kaňovem v době provozu elektrárny je sucho. Podívejte se na jez Benešův mlýn na Lužnici pod Táborem, kde dřív byla bezproblémová propust, a po výstavbě elektrárny byl zbudován vakový jez. Z původního projektu, který sliboval vybudování sportovní propusti a úpravu terénu pro vodáky nezbylo vůbec nic.“

Dodržování minimálního zůstatkového průtoku

V manipulačních řádech vodních děl je stanoveno, jaký má být minimální zůstatkový průtoku (MZP). Bohužel někteří majitelé MVE tyto hodnoty nedodržují a odpovědní úředníci většinou zůstatky nekontrolují. Tím umožňují podnikat nepoctivým elektrárníkům proti pravidlům, na rozdíl od těch poctivých, kteří minima dodržují. Nejideálnější variantou by bylo, pokud by MVE omezili svůj provoz při dosažení nízkých průtoků v řece tak, aby neovlivňovali vodní turistiku ani říční život pod jezem. Přitom toto omezení může být závislé na roční i denní době, kdy je řeka nejvíce turisticky využívaná. Např. pouze při dosažení nízkého průtoku, který by byl stanoven u každé řeky jinak, by byla elektrárna v době od 10 do 17 hod. v měsících červen – srpen dočasně odstavena.

Cílem projektu „Suché jezy“ není likvidace MVE, ale dodržování stanovených pravidel tak, aby všichni měli právo na vodu.